Rychlý souhrn

• Čína v 2025 instalovala rekordních 300 GW solární a 100 GW větrné energie.
• Celková kapacita dosáhla 3,89 miliardy kW, solár přispěl 35,4% růstem.
• Uhelné elektrárny rostou kvůli poptávce po 13 bilionech kWh do 2030.
• Obnovitelné zdroje tvoří 60% instalované kapacity, ale síť potřebuje stabilizaci.
• Snížení uhelné spotřeby v Číně i Indii poprvé po 52 letech.

Čína se rychle stává světovým lídrem v obnovitelných zdrojích energie, přesto její expanze uhelných elektráren vyvolává otázky. I když země v roce 2025 přidala rekordních více než 300 GW solární a 100 GW větrné energie, což je největší přírůstek v historii, současně schvaluje nové uhelné projekty. Tento paradox odráží rostoucí energetickou poptávku, výzvy sítě a priority energetické bezpečnosti.

Rekordní růst obnovitelných zdrojů

Na konci roku 2025 dosáhla celková instalovaná kapacita v Číně 3,89 miliardy kW, což představuje meziroční nárůst o 16,1 %. Solární energie vedla růst s přírůstkem 35,4 % na 1,2 miliardy kW, zatímco větrná kapacita vzrostla o 22,9 % na 640 milionů kW. Tyto čísla odpovídají přibližně 17 000 větrným turbínám a 500 milionům solárních panelů.

Během 14. pětiletého plánu (2021–2025) Čína vybudovala největší a nejrychleji rostoucí systém obnovitelných zdrojů na světě. Obnovitelné zdroje nyní tvoří kolem 60 % instalované výrobní kapacity, což podporuje elektrifikaci ekonomiky. Elektrifikace dosáhla 28,8 % v roce 2024 a má stoupat na 35 % do roku 2030, při celkové spotřebě elektřiny přes 13 bilionů kWh.

Rostoucí poptávka po elektřině

Klíčovým důvodem expanze uhelných elektráren je explozivní růst spotřeby. Průmyslová modernizace, urbanizace a elektrifikace (např. v dopravě a průmyslu) vyžadují stabilní dodávky. Odborníci odhadují roční nárůst o 600 miliard kWh během 15. pětiletého plánu (2026–2030). Obnovitelné zdroje pokrývají růst poptávky – v prvních 11 měsících 2025 vzrostla jejich výroba o 450 TWh (plus 35 TWh z jaderné energie), což překonalo nárůst poptávky o 460 TWh.

Přesto solár a vítr nejsou dostupné neustále – závisí na počasí. Průměrná využitelnost zařízení klesla na 3 119 hodin v 2025. Uhelné elektrárny slouží jako záloha pro špičky a nouzové situace, zajišťují energetickou bezpečnost.

Výzvy sítě a plánování kapacit

Čína zavádí duální kontrolu emisí (celkové emise i intenzita) a mechanismy pro zelenou spotřebu v klíčových sektorech jako ocel, chemie či stavebnictví. Zároveň koordinuje elektrifikaci s bezpečností dodávek. Inovace jako zelený obchod s elektřinou urychlují integraci obnovitelných zdrojů.

Aktuálně probíhající a schválené uhelné projekty by mohly zvýšit kapacitu o 28 % v Číně. Pokud nedojde k výraznému růstu výroby z uhlí, klesne jejich využití, což způsobí finanční problémy provozovatelům. Dlouhodobě je nutné zpomalit nové uhelné stavby a urychlit vyřazování starých.

Srovnání s Indií a globální kontext

Podobný trend vidíme v Indii: v 2025 přidala 35 GW solární, 6 GW větrné a 3,5 GW vodní energie, což snížilo uhelnou výrobu poprvé po 52 letech. Čistá energie vzrostla o 71 TWh při celkovém nárůstu výroby o 21 TWh. Čína a Indie tak demonstrují, že růst čisté energie může vést k vrcholu uhelné éry, pokud se udrží tempo.

Čína investuje do čisté energie masivně, což optimalizuje energetickou strukturu. Západní kritika kontrastuje s fakty: podíl čisté energie roste, což podporuje globální klimatické cíle.

Budoucnost: Směrem k uhlíkové neutralitě

Čína cílí na vrchol emisí do 2030 a neutralitu do 2060. Rychlý růst obnovitelných zdrojů už snižuje uhelnou spotřebu od roku 2024. Klíčem je modernizace sítě, bateriové úložiště a lepší integrace zdrojů. Navzdory uhelnému boomu data ukazují na udržitelný přechod k zelené transformaci.