Počítače Orionu: 20 000× vyšší výkon a 128 000× více paměti než Apollo

Rychlý souhrn
Orionovy počítače jsou 20 000krát rychlejší než Apollo Guidance Computer.
Mají 128 000krát více paměti pro složité výpočty.
Používá pět redundantních počítačů pro maximální bezpečnost.
Apollo měl jediný počítač s omezenou kapacitou 74 KB.
Orion zvládá autonomní navigaci a komunikaci v hlubokém vesmíru.

Orionovy palubní počítače představují výrazný technologický posun oproti éře Apolla. Podle více zdrojů je jeden počítač v lodi Orion 20 000krát rychlejší a disponuje 128 000krát větší pamětí než jediný stroj, který řídil mise Apollo v 60. a 70. letech.

Apollo Guidance Computer: Omezení minulosti

Apollo Guidance Computer (AGC) byl průlomový v době svého vzniku, ale měl velmi skromné parametry. Obsahoval přibližně 36 kB pevné paměti a 2 kB přepisovatelné paměti a rychlost zpracování kolem 0,043 MHz. Byl navržen pro základní navigaci, řízení a výpočty trajektorie, přičemž velká část práce probíhala na zemi. Kosmonauti museli manuálně vstupovat data a řešit omezení, jako bylo přepisování paměti během letu.

Orion: Moderní redundance a výkon

Orion, klíčová loď programu Artemis, používá pět nezávislých palubních počítačů s radikálně vyšším výkonem. Tyto systémy zajišťují redundanci – pokud jeden selže, ostatní převezmou kontrolu. Počítače komunikují s avionikou rakety SLS, motory RS-25 a pomocnými raketovými motory na tuhé palivo (SRB), sdílejí data s pozemními středisky a umožňují autonomní rozhodování.

Software pro Orion a SLS vyvíjí tým NASA v Marshall Space Flight Center. Během prvních osmi minut letu (od startu po oddělení jádra) řídí počítače raketu. Každý z tří počítačů v jádru SLS zpracovává data a pro bezpečnost musí fungovat nejméně dva.

Výhody oproti Apollu

Rychlost a paměť: 20 000násobek rychlosti a 128 000násobek paměti umožňuje složité simulace, predikce a správu systémů bez lidského zásahu.
Redundance: Apollo měl jeden počítač, Orion pět – minimalizuje riziko selhání.
Autonomie: Orion zvládá navigaci, sledování zdraví systémů a komunikaci v hlubokém vesmíru.
Moderní prvky: Digitální displeje, senzory, solární panely místo palivových článků a systémy pro dlouhé mise.

Kontext v programu Artemis

Tato technologie se projeví v misi Artemis II, první obsazené let Orionu a SLS, plánované po úspěšném Artemis I v roce 2022. Posádka otestuje životní podporu, navigaci a tepelný štít v hlubokém vesmíru, proletí kolem Měsíce a vrátí se na Zemi. Orion nabízí přibližně o 30 % větší obytný prostor než velitelský modul Apolla a je připraven na přistání na Měsíci i cesty na Mars.

SLS má vlastní počítače v jádru (Block 1) nebo horním stupni EUS (od Block 1B), které koordinují s Orionem. Testování probíhá v Integrated Test Lab, kde simulují celé mise.

Orion nejen překonává Apollo v hardwaru, ale staví na lekcích z minulosti pro udržitelnou přítomnost ve vesmíru.